1) Neexistuje žádná povinnost mít v aparátu (a zvlášť menším) signál ROZDĚLENÝ někde na cca 80÷200Hz a část pouštět přes jeden zesilovač do specializovaných subů a část přes druhý zesilovač do hlavních beden. Může to být i tak, že hlavní bedny hrají všechno a tam, kde jejich akustický výkon nestačí, se PŘIDÁ další specializovaný reprobox nebo jen reproduktor (tzv. 2,5 pásmové bedny takhle fungují v jedné ozvučnici).
2) Pokud mají použité reproduktory všechny slušný zdvih (a to PLB apod. mají), tak je škoda nevyužít (v sestavě s omezeným rozpočtem) jejich schopnost přispívat k celkovému výkonu na basech už od nějakých 50Hz (ani při 400W není překračována Xmax).
3)Elektrické zapojení tohoto typu je běžně používané v autohifi, jeden kanál zesilovače invertuje a jeho hlavní reproduktor (MT151 v našem případě) je zapojený obráceně. Tím je normální stereofonní signál naprosto v pořádku, u zesilovačů se symetrickými vstupy se to řeší jednoduchým překřížením +/- signálu v XLR konektoru a pak ještě ve speakonu. Subbas se zapojí jako můstková zátěž a hraje jenom součtový signál obou kanálů (mono), vyšší kmitočty se musí odfiltrovat jednak konstrukcí bedny a vlastnostmi reproduktoru a jednak pasivní výhybkou.
4)Nejsem propagátorem tohoto způsobu použití, ale až na dva překřížené dráty a jednu tlumivku (možná i baterii kondenzátorů, to je jediná dražší položka) nevyžaduje žádné investice, hraje asi nejvíc a po dokoupení dalšího zesilovače je možné přejít na obvyklý způsob.