Fungovat to bohužel může - na úplně stejném principu, jako ostatně většina náhod, které se v reálném světě dějí.
Prostě se mohlo povést bednu osadit reproduktorem takového druhu a konstrukce, který vykazuje mnohem širší pásmo "univerzálnosti", než například špičkové jednoúčelové reproduktory, konstruované víceméně pro jednu či dvě konkrétní aplikace. Každý se už určitě v životě setkal s reproduktorem, který prakticky ve všem, i v té řečené zateplené psí boudě hrál celkem obstojně, aniž by to bylo předem očekáváno. Pohříchu to téměř vždycky byly starší konstrukce z 80. a počátku 90.let. Namátkou bych vybral třeba RFT L3701, který po mírných, ale odborných úpravách, co vedly ke zvýšení zatížitelnosti, ale nesnížení citlivosti, hrál prakticky v jakékoli konstrukci bedny mnohdy o moc lépe, nežli např. nějaký značkový, speciálnější reproduktor. Potkával jsem je v reversech, exponenciálech, ale i v bassreflexech a dokonce šnecích - všude ten reproduktor, pokud byl opravdu odborně upraven alespoň pro příkon 200VA, hrál velmi dobře. Při jeho průměrné výchozí citlivosti, přesahující vždy 100dB v původním 50VA stavu, to byly výsledky opravdu pozoruhodné. Byl jsem kdysi dávno svědkem porovnávání dvou stejných konstrukcí BR ozvučnic /klasický 3p "kompakt" 15"+8"+tw o objemu asi 120 litrů/, kde v jednom páru byly osazeny upravené RFT L3701 a v druhém páru byly originální EVM15L, charakterově i základním zvukem tedy velmi podobné reproduktory.
V sále tesláckého kulturáku v Rožnově, před zraky asi 25 užaslých svazáků z vakuovky, to "ty zatracený erefťáky" těm EVM15L tak natřely akustickým tlakem, zvukem i jeho podáním, že by to nepřeslechl snad ani tetřev v toku. Byli jsme z toho doslova posraní smíchy. Škoda, že pán, který ty RFT opravdu odborně upravil /bývalý, velmi zkušený servisák kino-elektroakustiky/ už nežije. Abychom se ho mohli zeptat, co s nimi tehdy vlastně provedl, protože každý se bál je rozebrat.
Takže ano, náhody se stávají, ale je jich dnes velmi málo.