Bohužel ani to není tak jednoduhcé, psychoakustika a přejímání názorů "autorit" je silné. Mezi hifisty platí, že jedině DSD je správně. Když pak nějaký hifista "netechnik" slyší de facto více detailů v hi-res PCM ve srovnání s převzorkovanou variantou do DSD, neváhá označit detailnost PCM za nereálně velkou, protože správně to hraje v DSD. Nebo to hraje dobře, ale je mu vysvětleno, že je to technicky vlastně špatně a proto je to špatné.... děje se leccos a je v tom dost velkej hokej. Co taky chtít v situaci, kdy stále není dostatečně jasné, jak a co měřit, aby to odpovídalo subjektivně vnímané kvalitě zvuku. THD, IMD (a jaké? dvoutón, multitón, dva blůízké nebo radši dva vzdálené), kepstrální analýza, fázové zkreslení, skupinové zpoždění? Například o izolovaném chování tlakových driverů vypovídá měření na trubce (a ještě stejného průměru, jinak je potřeba ještě přepočet). No a kdo to dnes publikuje? Charakteristiky běžně obsahují vliv horny a z publikovaných dat, i vzhledem k jejich rozlišení a měřítku se dá vyčíst jen něco - například reálné porovnání účinnosti malých a velkých driverů nad 10 kHz jen těžko. Navíc člověk je tvor dosti adaptabilní, s poměrně vymakaným DSP, takže i poměrně velké průsery dokáže přežít... a na to se pak hřeší....