Já odpromítal taky pár filmů a nejlepší zážitky mám třeba z filmových festivalů, kdy chtěl režisér na poslední chvíli cosi přestříhat, takže jsme to udělali, narychlo prohlídli a odpoledne pustili.

Po projekci přišel s hurónským smíchem, že to, co jsem mu nastříhal, ještě nezažil - stalo se to, že jsem si opravdu dal na slepkách záležet, aby to bylo špígl-nýgl, akorát jsem některé sekvence otočil, takže nejen, že to bylo otočený, ale taky bez zvuku a s krásnou postranní kšandou :-)

O vynechaných čí zpřeházených dílech, když to z letiště přivezli ne v krabicích, ale jenom v papírovém pytli, ani nemluvím, to byl takřka standard.

Taktéž simultánní překlady pobavily, když překládající v půlce věty, kdy dramatická scéna vrcholila, prones něco ve smyslu \\\"kurva, dyť vo tom vím úplný hovno\\\" a zcela plynně pokračoval dál...

To je ta pravá nostalgie - současné technologie buď jdou, nebo ne a žádné zpestření nikde :-(