Zdravím. Juknul jsem na fórum a hezky jsem se pobavil - tři stránky o kabelech a stále nikdo neví, jak je to správně :-)

Kabel je RLCG, G obvykle můžeme zanedbat. V audiu se navíc kabel chová obvykle jako prvek se soustředěnými parametry, což však NEZNAMENÁ, že jej mohu nahradit JENOM LC NEBO RC:

kdybych měl kabel s parametry 10uH a 100pF na metr. Takový kabel by měl charakteristickou impedanci 316 Ohm. Podle Karlovy teorie jednoho LC článku by se pak 10 m kabel choval jako filtr 12 dB/okt na 50 kHz. JENOMŽE takový kabel je vlastně deset 1 m úseků spojených kaskádně za sebe. Jeden dílčí 1 m filtr tedy představuje filtr 12 dB/okt na 5 MHz, celek pak má podle této logiky mít 5 MHz a 120 dB Okt a přitom podle karla má mít 50kHz....něco je evidentně špatně...

Vtip je v tom, že v kabelu neexistuje izolovaná indukčnost a izolovaná kapacita - L a C jsou integrální vlastností vedení a tak i ten nejmenší úsek má stále své L a C. Na celkový kabel se tak musíme koukat jako na úsek \\\"nekonečně mnoha\\\" filtrů s nekonečně vysokou mezní frekvencí.

To, kolik takových úseků musím vzít v úvahu, vyjde z výsledku celku - v rámci daného frekvenčního pásma nesmí mít náhradní model parametry odlišné od reality (mezní frekvence filtru by tak měla být například 100x větší, než maximální frekvence, řekněme 20 kHz).

Soustředěné parametry: Kabel se může na elektricky krátké vzdálenosti chovat jako RC nebo LR. Vše záleží na poměru zatěžovací impedance k charakteristické impedanci kabelu. U linek je kabel \\\"naprázdno\\\" a tak převažuje RC, u reproduktoru je kabel spíše nakrátko a tak převažuje LR. Uplatňuje se samozřejmě i výstupní impedance zařízení. Praktické výsledky jsou takové, že lze u mnohasetmetrových kabelů snížit útlum kabelu na výškách tak, že jej zatížíme nižší impedancí - celková úroveň sice obvykle rovněž klesne, ale omezí se pokles na výškách (např. jen -3 dB oproti -6 až -8 dB).