Nebál bych se doporučit ještě MKP kondenzátory,které se normálně používají jako kompenzace v zářivkových a výbojkových světlech,zvlášť pro větší kapacity je jejich cena někdy docela příjemná a u něčeho,co má vydržet dlouhá léta připojení na síťové napětí se porucha v reprobedně nedá vážně očekávat.Jediný problém by snad mohl nastat s přívodními dráty a jejich nakontaktováním na svitek,takže asi i tady je bezpečnější nespoléhat na jeden kus o velké kapacitě,ale spojit několik menších paralelně.Dexonské výhybky byl občas velký průšvih,hlavně když od nich začaly hořet celé bedny.Osobně jsem před lety šel s jedním známým takový škvarek ze zbrusu nových beden reklamovat přímo na stánek Dexonu na Muzice a bylo nám řečeno,že k tomu došlo neúmyslnou montáží hifivýhybky do profibedny.Možná,že k tomu docházelo častěji.Abych byl ale k Dexonu poctivý,stane se to i jiným,nás nevyjímaje,že dostatečně nepředimenzují všechny prvky a v nějakém provozním režimu k poruše přetížením dojde.Viděl jsem dokonce i poškozenou výhybku EAW a to už je tak velká,těžká a drahá věc,že se zdá být absolutně nerozbitná.Někdy tomu mocně napomohou uživatelé,kteří třeba zkoušejí,jak jim hrají jednotlivá pásma tak,že prostě odpojují postupně reproduktory a bedlivě naslouchají změnám zvuku.Co to dělá se seriovými rezonančními obvody,ve které se nezatížené sekce výhybek při tom mění,je těžké popsat,ale bývá to někdy hodně cítit...Ještě jistější je,po poruše některého reproduktoru klidně hrát na plné pecky dál a chybějící zdroj zvuku nahradit mohutně vytočenými korekcemi.Taky to často spolu s výhybkou odnese zesilovač a pak se spekuluje,jestli byla dřív slepice nebo vejce a kdo za to všechno může.