Jeden moc hezký příklad takového "autobusu" koncových tranzistorů je zesilovač Electrovoice Q66. Střívka určitě nepatří do vývoje EV, protože něco dosti podobného, ne-li stejného jsem viděl v jednom zesilovači Dynacord, takže to vypadá jen na přeznačenou kastli. Na konci autobus deseti párů MJ21195/ MJ21196 v TO3, buzeny dvojicí MJL1302A/MJL3281A. Ten zesilovač vůbec nemá žádnou SOA ochranu, jen vysloveně zkratové jištění, nastavené na cca 45A v kombinaci s tepelným jističem v primáru a vymalováno. Koncák uměl hrát basy tak, že by mu to mohly závidět i daleko dražší a jistě i výkonnější stroje - jen díky neexistujícímu limitu výstupního proudu během normálního buzení. Testovali jsme jej do 4, posléze do 2ohm a na závěr jsme zkusili i 1,33 ohmu, což může být případ dvou blbě navržených čtyřohmových beden paralelně. Konec se s tím bez jakýchkoli problémů vypořádal úžasným výkonem, nicméně po chvíli sinusového buzení do takovéto nechutné zátěže už o sobě začalo dávat tepelně vědět trafo, po cca 8 minutách mělo okolo 50°C, tepelný jistič vzadu ale držel. Dlužno podotknout, že zesilovač byl oddeklovaný, takže ventilátory nemohly řádně kastli provětrávat.
Chtěl bych vidět nějaký dnešní zesilovač, co by se dokázal vypořádat i s něčím takovým.