ŠKOLNÉ:
to je snad fenomém dneška - absolventi odborných škol zpravidla neumí nic praktického pro život.

Zrovna nedávno se domluvila dcera, která má kapelku, že u nich ve zkušebně bude zkoušet ještě jedna kapela, aby si snížili náklady.

Druhá kapelka má ve svých řadách tři vyučené elektrikáře, ti si přinesli část svého vybavení.
Mimo jiné prodlužovačky.
Dítko si po čase stěžovalo, že jim vrčí aparát a že to dřív nebylo.

Na aparátu jsem nic špatného neshledal, takže jsem prohlídnul i prodlužovačky a málem mně trefil šlak.

Jedna měla překřížený ochranný vodič s nulákem, druhá nulák s fází, další ´´jenom´´ zpřeházené barvy.

Prodlužky jsem rozstříhal a okamžitě vyhodil.

Když jsem se těch kluků ptal, kde to vzali, tak se ukázalo, že si je vyrobili sami a argumentovali tím, že to zatím nezlobilo...

To není jediný zážitek - v práci (IT firma) čas od času přijímám nové kolegy. To, že za praxi považují doplňování zboží v tescu bych snad ještě přešel, ale že absolvent střední školy se zaměřením na výpočetní techniku neumí propojit bežný VGA monitor s počítačem a že USB kabel strká do RJ-45 pro ethernet je už silná káva.

Ctyři roky studia na odborné škole - ptám se proč se hlásí na pozici technika, dozvím se že ho počítače baví. Další otázkou si chci ujasnit jeho pohled na věc a tak se ptám co v tomhle oboru už udělal a dozvím se, že hlavně hrál hry.
Proč ne, říkám si: stavěl si počítače, instaloval systémy, propojoval počítače do sítě.
To je přeně to co potřebuju.
Je přijat a po týdnu zjistím, že skutečně nejspíš hrál jenom hry, protože nepřišel ani na tak složitou závadu, jako je nezasunutý napájecí kabel. Neumí vyměnit toner v tiskárně, stejně jako klávesnici, protože původní je PS2 a nová USB a ňák to tam nepasuje.
Navíc mu nevyhovuje pracovní doba 8 - 16...

No co, koupím si růžové brýle a bude dobře