Měřím v tom, co je po ruce, tedy obvykle ve skeletech Megatonu, někdy i v bedně zákazníka, která se od nich může dost odlišovat. Účelem měření je nalezení optimální varianty výhybky, ta je sice také třeba rozměry přední stěny a umístěním reproduktorů ovlivňovaná, ale ve většině případů se dají takhle vytvořené výhybky použít v každém trochu normálním skeletu (i když se může někdy výsledný průběh lišit, nedalo by nové ladění výhybky lepší výsledek, protože může průběh pozitivně ovlivnit jenom v dost omezeném rozsahu).
Co se VŮBEC NEDÁ podle většiny těchto měření posuzovat, je průběh asi pod 100÷150Hz, jednoduše proto, že nebyla za tímto účelem prováděna a chyba (do mínusu) je tam automaticky všude, důraz vždycky byl a vždycky bude na funkci výhybky a horny, středy a výšky, průběh na basech si s pomocí nějaké simulace a celkem spolehlivých měření T-S parametrů každý zjistí sám a pro mne za mne, domaluje třeba tužkou (jsou i programy, které takhle nějak ty dva grafy samy kombinují).