Výte v čem je celej problém divokýho billa v aranžmá. Když hrajou koncert ty svoje písničky ve kterých hrajou všichni pořád a mezi to se vloudí nějakej hit tipu Plakala kterou jim aranžuje profík tak je to jak když rožnete žárovku ten zvuk z toho vyleze sám a pak zase upadnou druhou písničkou do toho svýho fidli šmidli. Ono nástroje jako je hrmonika,ac,kytara, bajo, housle jsou frekvenčně docela blízko a je práce si s tím pohrát naživo.
Ten zvukař není vožralej ale zhulenej a ten degradační styl zvučení se opakuje pokaždý na začátku jakš takš a pak down down down