Zdravím všechny fandy dobrého zvuku,
2 nejen pro mrak_neprihlasen :
Vámi zmíněné a zviditelněné okamžiky připínání napěťových hladin u H-třídy, jsou v zobrazeném provedení /škoda, že chybí v obrázku rozsahy/ poměrně dobře slyšitelné i při vyšším výkonu a už na nižších středech.
Obecně je též známo, že u zesilovačů některých renomovaných firem je tato záležitost sluchem nepostřehnutelná a stěží měřitelná /zobrazitelná/ a naopak - pohříchu u levnějších výrobků pro poloprofesionální a nenáročné profesionální účely je to slyšitelné velmi výrazně. A to až natolik, že zvukaři "ušaři" je z fullrange či středovrchových aplikací dávají pryč a šetří či vydělávají na značkový profesionální výrobek /zpravidla poctivé starší výroby/, u kterého to slyšet není. Spolehlivě víme, že NAPŘÍKLAD opravdu vynikající, profesionální stroje CA9, CA12, CA18 od Crest Audio jsou v tomto směru naprosto z obliga, naopak v H-třídě pracující typy Behringeru a kupodivu také Crest CC, Peavey PV a mnoho dalších slyšet jsou.
Je to o tvrdosti buzení spínacích fetů-co nejrychlejší nabití jejich vstupních kapacit, samy fety jsou dostatečně rychlé na to, aby to nemuselo být slyšet. Druhý, také dosti podstatný faktor, který má značný vliv na eliminaci tohoto nežádoucího jevu, je ESR zdrojových kondenzátorů, nikoli jejich nejvyšší dosažitelná kapacita na jednotku objemu, jak se obecně tvrdí a traduje.
Nízký ESR kvalitních elytů dokáže impuls, šířící se po napájecích větvích, účinně zatlumit. Nejbližší podobné přirovnání by asi bylo s kvalitními, nezestárlými akumulátory v autech, jejichž opravdu velmi nízký vnitřní odpor dokáže utlumit veškeré rušení, pocházejícího z palubní sítě vozu, zcela hladce vyfiltruje původně jen pulsující usměrněné napětí z třífázových usměrňovačů alternátorů apod.
Svou troškou praxe do mlýnice by mohli opět přispět skuteční, zkušení profesionálové. Jejich poznatky a zkušenosti jsou totiž přímo z praxe, slyšené na vlastní uši a tím nejcennější, s nejvyšší vypovídací hodnotou