Větší citlivost (výstupní napětí na Pascal) = lepší odstup, jednoznačně. Ale se zpětnou vazbou to nesouvisí.
U kondensátorových mikrofonů, kde citlivost v praxi záleží nejvíce na tom, jaké zesílení předzesilovače výrobce zvolil, je to snad jasné. A že by u se u dynamických mikrofonů použitím neodymového magnetu zlepšila odolnost vůči zpětné vazbě?
Bereme-li elektroakustickou cestu zpětné vazby (mikrofon - mix - zesilovač - reprák - vícenásobná cesta vzduchem včetně příslušných útlumů - mikrofon) jako kaskádně řazené přenosové členy, tak je přece úplně jedno, jak je výsledné zesílení rozděleno mezi jednotlivé členy (z nichž jedním je akustoelektrický konvertor tvořený mikrofonem).
Šum v tom nemůže hrát žádnou roli. To by potom mikrofon zapojený na vstup přes dělič měl v praxi horší odolnost vůči vazbě, než tentýž mikrofon napřímo (dělič by musel mít stejnou vstupní impedanci jako mixpult - rozdílně zatížený dynamický mikrofon může mít jiný kmitočtový přenos).
K Hubertově kmitočtové + směrové charakteristice a proximity efektu bych ještě přihodil mechanický přenos zvuku (vibrací) přes blbě odpruženou vložku a transientní chování mikrofonu (resonance, pomalá nebo rychlá reakce na přechodové jevy). To už se ale z kmitočtové charakteristiky nevyčte a vodopád nikdo neudává.