2 Danda: čéče, já Ti nevím. Já mám naopak pocit, že "muzikantská" úroveň, zvlášť u mladých kapel šla v deseti- patnácti letech po revoluci neuvěřitelně nahoru - leckterý kluci hrajou podstatně líp než kapela plešatého svazáka Petra Jandy. Ani nevím, čím si to vysvětlit - jasně najednou tu byla spousta nahrávek, tabulatury, výuková videa... ale podle mně nejvíc za tím stál fakt, že si ti kluci uvědomili, že muzika pro ně může být životní volba, aniž by se přitom museli živit hákováním v kotelně jako Michal Pavlíček - nebo aspoň tenkrát ten pocit měli, že by i oni mohli být slavní jako Rammstein nebo System of a Down...
Dneska už to nadšení asi zase není, jednak ty možnosti už se berou jako samozřejmost, je spousta jiných a výnosnějších aktivit, jedna už se hudbou zase uživit nedá... a ani ta náladu už není - v celé společnosti to vnímám jako takovou "plíživou self-normalizaci"...