P. vimš: Jenže tehdy, (v pravěku, viď tati-pamatuju taky..) vystupovali na podiu MUZIKANTI. Měli svého dirigenta a ten dbal o celkový obraz produkce. Dnes je situace jiná. Ku*vu bolševickou fakt nenávidím, ale ty přehrávky měly cosi do sebe. Sice dotyčný folkový hudebník musel znát dějiny kulturní revoluce v Číně, ale taky musel něco předvést, trochu i ZAHRÁT. A to se dnes postupně vytrácí. Na pódium leze kdejaký élent, nejlépe z ekologické ligy a diktuje světu svoje bláboly opepřené o primitivní verše hrané na tři akordy... A pak se dostáváme do stadia, kdy mě pan muzikant říkal: my to moc neumíme, tak TY, ZVUKAŘI BUDEŠ HRÁT ASPOŇ NAHLAS! Smutné? jo.