Samozřejmě že doba, po kterou se dá ze sítě nějaký výkon odebírat, má vliv na potřebnou kapacitu kondenzátorů, ale to, že většina energie je v síti vůbec K DISPOZICI během poměrně velmi krátkých špiček, je přirozená vlastnost té sítě, zapomeňte na nějaké dvojnásobky a trojnásobky, které lze získat simulováním odporové zátěže, není z čeho brát. Čím vyšší bude výkon zesilovače do zátěže, tím více bude klesat napětí na kondenzátorech před dalším dobíjecím impulsem a tím ten impuls bude nejen vyšší, ale také širší. Je to vidět i na těch oscilogramech. Není to samozřejmě ideální způsob zatěžování (proto PFC), ale to není ani zatěžování těmi zářivkovými a výbojkovými svítidly s tlumivkou, jakýmkoli fázovým řízením např. triaky, klasickými obloukovými svářečkami a pecemi atd. Takových spotřebičů jsou neuvěřitelná kvanta a síť se s tím vždycky musela vyrovnat, těch pár zesilovačů už pro ni samostatný velký problém nepředstavuje. A pro samotný zesilovač je podle mne přínos zhruba vyrovnán náklady a rizikem. Pardon, ale ta zařízení, která by se mohla "kousnout" obvykle chodí i na naprosto minimální napětí, protože mívají takový zdroj - při malých příkonech to není žádný problém, na rozdíl od zesilovačů :-) A ještě jednou připomínám, že při tom špičkovém odběru v síti právě NENÍ 230V, ale něco nad 300V, takže ten pokles je dosti relativní, malý spínaný zdroj s tím určitě vystačí a dobře dimenzovaný klasický by měl taky. Mimochodem ta napěťová (žlutá) sinusovka vypadá stejně ořezaná ať se testoval zesilovač s PFC nebo bez něj.