Realističnost je dobrá třeba k tomu, aby se zbytečně nenamáhal mozek vytvářením korekce nerealističnosti a mohl se věnovat vnímání. Dneska si toho opravdu člověk musí hodně domýšlet a naopak také hodně odmýšlet, aby mu skutečný zvukový obraz nekazil svými rozpory dojem. Vlastně se to musí učit správně poslouchat a to je blbě, vždycky bude lépe, když se to nebude muset učit. Princip je podle mne velmi dobře vyjádřený v těch textech u Dolby Atmos, někdy je to jasné jako facka (například osoby a děje těsně mimo právě snímaný výřez obrazu dnes nejde přijatelně reprodukovat jednoduše proto, že tam nikde není žádný reproduktor třeba 10m. Podobně přidání dalších dvou subwooferů do zadních rohů je asi jasné, s MNOHA reproduktory nad hlavou se počítá samozřejmě také (to je ale nejspíš ta nejnáročnější část instalace v každém sále). Co mně se líbí z hlediska kinaře je možnost ty investice a práci provádět jako postupný upgrade, na kolik zrovna bude, to se provede. Kinoprocesor se přizpůsobí tomu, co zrovna HW kina dokáže, je to jak zpětně kompatibilní, tak dostatečně "futureproof". Revoluce spojená s evolucí.