Beze všeho (pořadí komentáře je dle citací v dřívějším příspěvku):
Z POHLEDU SIGNÁLU (v páráku nebo mikrofonním kabelu), není pravdá následující:

kabel..by mohl setsakra získat na vlastní indukčnosti
- Kabel po omotání okolo feromagnetického jádra nezíská na vlastní indukčnosti, zvýší se jen indukčnost z hlediska případné další smyčky jinou cestou, jinak je namotaný kabel ekvivalentní vinutí jen s jedním zapojeným koncem, nemůže tedy protékat proud, který by magnetoval jádro - magnetický tok signálu vně symetrického kabelu je v podstatě nulový (s přesností odhadem na 4 řády).

dva vodiče jeden tam a jeden zpátky nejsou uspořádané tak, aby ZAJISTILY, že indukčnost nevzroste
- vodiče tam a zpátky JSOU uspořádány tak, že indukčnost signálové cesty po omotání nevzroste

myslí, že to nebude mít žádný vliv na přenášený signál
- omotání kolem jádra v podstatě nebude mít vliv na přenášený signál (nevzroste ani zkreslení, ani rušení, řekněme alespoň v pásmu 100 dB)

dokázalo i zhoršit přeslechy
- přeslechy to nezhorší, jen v případě uzavření smyčky mezi koncovými body páráku může po stínění vnutit nějaký souhlasný signál. Obecně však signálový proud, tekoucí \\\"tam a zase zpátky\\\" de facto nemagnetuje jádro (viz pokus), signálové \\\"bifilární\\\" vinutí je zase uspořádáno tak, že případný magnetický tok z jádra se zase nepřenáší do signálu (nanejvýš souhlasně, signál je však rozdílový!)

ohrožuje kvalitu signálu
- opět nedochází k ohrožení signálu omotáním kolem jádra

vlastní indukčnost se úplně nevynuluje
- z hlediska magnetického jádra se vazby bifilárního vinutí (braného jako magneticky svázané induktory) dají považovat za jendotkové (opět dle mého odhadu s přesností na několik řádů). Kdyby nebyly vzájemné vazby de facto jednotkové (po namotání na jádro), muselo by to NUTNĚ ZNAMENAT ZVÝŠENÍ INDUKČNOSTI VEDENÍ Z HLEDISKA SIGNÁLU. Protože toto v podstatě nenastává, lze s klidem konstatovat, že vazby přes jádro JE jednotková