Sledge a další:
Já jsem delší dobu experimentoval s oddělovacími trafy a mohu vám s klidným svědomím říct, že jenom nějaké provlečení a promotání feritovým nebo železoprachovým jádrem vůbec, ale vůbec nic neřeší. No, možná by to řešilo případ, kdy by z levného digitálního pultu uz jeho výstupů lezlo neodfiltrované rušení, tak tam by taková berlička mohla /ale nemusi!/pomoct.
Zabýval jsem se většinou jenom klasickými transformátorovými boxy. Je mi naprosto jasné, že trafa Jensen, případně option do některých analogových pultů /které jsou už podle Vás mrtvé,ale zdaleka nejsou/ jsou tak drahé prostě proto, že jsou dobrá. Nebývá to zdaleka pravda, což mi určitě Hubert potvrdí, experimentoval s různými audiotráfky, dokonce s permalloyovými jádry z telefonních transformátorů, výstupními transformátory z linkových zesilovačů Tesly Elektroakustika Bratislava typu EZL440 a EZL444 a spoustou dalších. Výsledky byly takové, že z těch levnějších, snadno získatelných vedou telefonní transformátory /je jich několik druhů, ale jádra maji všechna stejná/, potom následovaly oddělovací transformátorky z nahrávacího výstupu ELEKTRONKOVÝCH televizorů s převodem zhruba 1:1 / z tranzistorových televizorů se tyto transformátorky nehodí jednak kvůli nešikovnému převodu a jednak velkému průřezu vinutí/ no a suverénně /když pominu vejce/ to vyhrály na celé čáře linkové transformátory z Tesly Vráble a úplná špička byly M12 transformátorky z výstupních obvodů kazet Elektroakustiky Bratislava, převinuté na potřebný převod. Fantastické plechy O,13mm, čertví co to byl za materiál, neměl jsem tehdy přístup ke spektrometru, ale úžasná přebuditelnost a zanedbatelné zkreslení. Maličkou vadou na kráse byla velikost transformátorků na kostře M12 a nutnost vskoro všechny vyjmenované trafka festovní Fe krabičkou z co nejměkčího magnetického materiálu, což také není sranda, já jsem používal 1mm silné trafoplechy z transformátorů bývalého MEZ Brumov.