Abych řekl pravdu, tak se k tomu už asi nebudu vracet. Mám tomu rozumět tak, že vy si tu \\\"záhadu zmizení indukčnosti\\\" při určitém spojení dvou zdánlivých dvojpólů (když každý z nich měřený samostatně ji má a při jiném spojení těchže dvojpólů naměříte až 4x víc) vykládáte ještě nějakým jiným mechanismem, než jejich vzájemnou indukčností ? Pro jistotu nyní připomínám, že se skutečně jedná o naprosto klasický transformátor, je úplně jedno, že není vinutý například 3x12 závity po sobě, ale třemi zkroucenými dráty najednou 12 závitů. I to je běžný způsob vinutí traf, například když potřebujete zajistit, že poměr bude skutečně 1:1:1 pro širší rozsah kmitočtů (kdysi jsem tak vinul budící trafa pro nf koncové stupně s prvními dostupnými křemíkovými výkoňáky). Je jasné, že už samotné uspořádání vodičů v páráku nebo mikrofonním kabelu zajišťuje, že ten činitel vazby bude vždycky poměrně velký, ovšem trvale pod 1. Jestli ne, tak asi nejsme v žádném rozporu, čím budou podmínky ideálnější, tím přijatelněji to může aspoň nějak fungovat, ale to přece platí pro signálová trafa také a podle mne jejich vrozené výhody už se dávno prosadily, kdežto tohle by nejdřív musel někdo začít vyrábět a muselo by se to úspěšně používat, aby to vůbec šlo pokládat za řešení čehokoli.