Vypadlo mi "citlivost", ale asi je to podle původního příspěvku, na který odpovídám, jasné. S tím obdélníkem - kmitočet by měl být raději skoro oktávu pod dělicím, ne okolo. Celkem dobře se na takových příkladech dají porovnávat ty potřebné výkony v jednotlivých pásmech, Sýkora o tom kdesi má dobrý článek, ovšem jeho aplikátoři na praxi občas zapomínají, že je postavený na předpokladu stejné citlivosti měničů a to u dvoupásmovek s driverem není nikdy. Proto opravdu není potřeba, aby třeba QSC K a KW měly 2x500W DO REPRODUKTORŮ a už 2x500W ZESILOVAČ je tam jen kvůli unifikaci a basová část má tak k dobru skoro celý zdroj pro sebe. Melissa má možnost sledovat tzv "incoherency distortion", ovšem to není jen THD a v reálných podmínkách je to nepraktické a dost rychle jsem od toho ještě v devadesátých letech upustil, zřejmě to nepoužíval jako zdroj informace o zkreslení, SPLmax atd. skoro nikdo, nevybavuji si odnikud takové výstupy. Šlo by teoreticky používat měření s vnějším generátorem a FFT, ale to je opravdu pro PA doma - nemám hangár za městem ani velkou hluchou komoru - nepoužitelné a kdekoli pro měřený objekt riskantní, pokud se má opravdu něco zajímavého zjistit. Destrukční zkoušku Avantu by mi asi Audiopro vážně neodpustilo :-) Dneska je teorie o něco dál a hlavně je úplně jinde HW i SW, takže počítat by toho šlo o hodně víc z různých měřicích signálů s malou střídou, ale mám dojem, že se stejně nejvíc používá klasický klíčovaný sinus #určitě pro zesilovače# a libovolná metoda stejně bude vždycky vyžadovat generování toho maximálního SPL ve skutečnosti a ještě po delší dobu #vliv tepelné komprese# a dokonce opakovaně, takže kraválu bude stále hodně a i když by mne to zajímalo, tak prostě uši a svoje pracovní/životní prostředí mám radši. Mimochodem - kdybych od dvaceti zvučil bigbít #jak se mohlo celkem snadno stát#, tak bych byl dneska s vysokou pravděpodobností už úplně hluchý, což by mne asi z mé dnešní práce vyřazovalo ze všeho nejspol