Zlozvyk hrát zbytečně nahlas je bohužel rozšířený jak mezi muzikanty, tak mezi zvukaři. Všechno naplno a furt, jako z blbého rádia. Paradox je, že stěžovat si na kravál chodí akorát diváci filmů, přitom tam je VŽDYCKY dodržená maximální hladina, celková hluková zátěž a průměr je docela nízko, v podstatě jsou filmy zhruba stejně hlasité, jako normální život (úmyslně a správně). Koncerty naopak vypadají jako kombinace kovárny v Poldovce a opičího pavilonu s Bikirou v říji a to kupodivu i napříč žánry. To už je fakt jen zvukařská nectnost.