to Jarek add Sinclair:
teď už vážně, ale otázka byla fakt tak blbě položená....
Pro zvukaře je nejdůležitější, jaký zvuk dostane z jeviště. Tedy v první řade herní (nejen) vyspělost hudebníků a tedy primární zvuky které oni vyprodukují. Pro řadu hudebníků představuje největší nebezpečí nikoliv zvukař, ale nástroj, který drží sami v ruce. Samozřejmě nejhorší jsou bicí, protože bez pořádné rány není pořádný zvuk, že (ale je...) a navíc velké plechy, ty vlezou všude. Pak jde o to, zda hudebníci slyší své vlastní nástroje, nutností je i velký výkon odposlechů. Tohle všechno se na jevišti pěkně promíchá a valí se dolů do auditoria.... V malém a akusticky mizerném sále je pak už jen minimální prostor na nějaké zvučení. Je to tedy vše na vzájemné dohodě hudebníků i zvukaře. S profíky to není problém, ovšem zvučit festival středoškolských kapel je fakt na mrtvici.
Aparát není vše, zkušenosti a autorita zvukaře je na místě. Tady se budu zase opakovat, ale příkladně Kramperovo aparáty hrají neskutečně a nazvučit na ně nějaký kšeft špatně (povětšinou ukrutně nahlas) je velmi snadné (zkušenost letos 5x a to nikam moc nechodím).
Není snadné být zvukařem a těžko to dělat pro tu prchavou slávu, která občas dopadne na ty chlapce, co stojí před tebou na jevišti...
|Hodně zdaru
IvanD