Petr Vinš:
i mě by zajímalo, jak, kde a u koho se učili např. rozhlasoví a televizní zvukaři. Nemyslím ty dnešní, to jou jelita, ale v době třeba před 20 a více lety. Ono pochopit třeba dosti zvláštní routing bývalých pultů z Tesly Elektroakustika Bratislava dalo jistě nějakou práci, a ne zrovna krátkou.
Samostatnou kapitolou jsou divadelní zvukaři. Ty to učil kdo? Vím jenom, že v každém divadélku nad 200 hlav byli zvukaři dva, pro případ záskoku při nemoci jednoho z nich. Osvětlovači to samé.
Já jsem se to učil zčásti na střední škole a z velké části od jednoho hodného staršího pána /nechť je mu země lehká/ pomáháním, přicmrdováním, zapojováním, vyptáváním a když už starý pán byl opravdu starý, dost často mě k tomu i pustil. Naučil mě, jak si pomoct ve všelijakých nouzových situacích a díky Bohu jsem od něj nepochytil žádné škodlivé návyky. Tedy alespoň myslím.
Pán byl čtyři roky s maturitou a výučním listem radiomechanika-zvukaře vyučen u bývalé soukromé brněnské firmy REL, která se specializovala na ústředny, zesilovače všeho druhu, reproduktory, mikrofony a vše, co k tomu přísluší. Znárodněním v roce 1948 část dokumentace ukradla Tesla,aby v novém závodě v Pardubicích /tam, odkud pochází ta prastará ústředna, Huberte/ vyráběli ze zbytků rozpracované výroby a podle dokumentace RELu a Telegrafie rozhlasové ústředny a zesilovače, pak se to restrukturalizací celé přesunulo do Vráblí a Tesla Pardubice se věnovala už jen vf technice. Další část dokumentace bývalé firmy REL Brno ukradla nově vzniknuvší pobočka ve Valašském Meziříčí, kde na jejím základě a s drobnými mutacemi vyráběli reproduktory, mikrofony apod.

Je mi jasné, že mnou postovaný seznam síťových, výstupních i linkových transformátorů není ani zdaleka úplný.
Uvítám proto, když mi dáte do mailu /mám ho pod nickem/ popis konkrétního typu, který jste tam nenašli-popř. z čeho pochází, převod vinutí, maximální úrovně atd. Já to do toho seznamu doplním a opět jej někde na přístupné místo vyvěsím.