Spálení vinutí reproduktoru přetížením / neznalá obsluha
Možná pro vysvětlení je dobré si představit jakým průměrem CuL vodičů jsou navinuty kmitací cívky reproduktorů – cca max. 0,5mm versus transformátory zesilovačů – cca min. 1,5mm. Napětí zdroje zesilovačů několik stovek wattů je dejme tomu +-80V. Pokud výstupní tranzistory zesilovače uvede téměř do trvalé saturace zalimitovaný vstupní signál dostává se toto napětí velkým proudem téměř trvale na uvedenou kmitací cívku reproduktoru. Aplikací dynamického limiteru se posouvá střední hladina amplitudy přirozeného hudebního signálu směrem ke špičkové. Extrémní limitace způsobí, že koncové tranzistory zesilovače nesaturují již jen v nahodilých špičkách (jako při nelimitovaném hudeb. signálu), ale při každém maximu obou půlvln signálu. A to pak vinutí reproduktoru tenkým vodičem není schopno tepelně přežít, jelikož se již nemá šanci kdy se stihnout ochladit. Při provozu reproduktorů je třeba brát v úvahu, že dnes snad žádný výrobce neudává max. zatížení reproduktorů sinusovým signálem (jak to dělala v minulosti např. Tesla), ale zatížení přirozeným, nelimitovaným hudebním signálem (simulovaným růž. šumem).
Jak tvrdil major Terazky: „Na každú robotu treba špecialistov.“ :-) - platí nejen pro chov prasat :-)))
Pro neznalou obsluhu snad také existuje tech. řešení, kdy max. příkon reproduktorů na základě nastavených parametrů hlídá speaker-procesor. Některé tuším mají přímo na povolený střední příkon reproduktorů (tj. výkonu zesilovače) položku v menu. Nastavit takový procesor musí ale stejně odborník podle konkrétní aplikace.