2 Ondra: s tou skromností se podle mne hluboce, hluboce mýlíš: Ano, zajisté existuje v každém oboru sorta schopných, zdravě sebevědomých a agresivních lidí, kteří se umí prosadit. Ale ti ještě lepší a ještě schopnější jsou často skromní a pokorní... ti už se totiž prosazovat nepotřebují, nepotřebují dokonce ani sobě ani ostatním dokazovat, že jsou lepší. Prostě jsou.

To je jedna strana mince; druhá je, že jen opravdu omezený,hloupý člověk si může být natolik nevědom svých vlastnich chyb, aby se cítil nadřazen všem ostatním. Teprve s tím, jak se učíš a rozvíjíš, zjišťuješ kolik toho vlastně ještě nevíš a neumíš, což se stává cennou studnicí pokory a skromosti.

Ale třeba k tomu taky časem dojdeš, "zdravé sebevědomí" je často jenom ochrannou reakcí mladého organismu, aby se nezhroutil pod tíhou doléhající pravdy - že totiž jsem dalek nejen dokonalosti, ale dokonce i tomu dostihnout ostatní.

To všechno neber prosím jako nějaké osobní napadání; koneckonců i já si pamatuju, když mi bylo 21 a starší kolega na mé hrdé prohlášení, že jsem zvukař, dobromyslně konstatoval "zatím seš tak ze zvukařskýho hovna pára", jak mě to tenkrát sralo - a dneska vím, že měl pravdu.