Dovolím si připomenout, že konce s topologií TW120 se takto chovají jen při masivním přebuzení, jinak ne. Jde o stav, kdy silně utažená hlavní smyčka zpětné vazby"dobíhá"za signálem, lze to velmi snadno dokázat povolením hlavní smyčky zpětné vazby z cca 70dB na nějakých 40dB, kdy konci stoupne zisk, klesne DF, zhorší se kmitočtová charakteristika, ale popisovaný jev téměř zmizí. Kdo nevěří, ať tam běží a vyzkouší si.
Co se týče stejnosměrného chování, tak při masivním přebuzení, kdy jdou konce do saturace /pokud vůbec, TW s plným buzením konců měl problémy, které mizely až při výběru konců na vysoké h21e/ se prudce zmenší i napětí zdroje, logicky sjede i středové napětí, výstupní kýbl se zčásti vybíjí a reproduktor se zhoupne.
Jinak bych připomněl, že my jsme v pionýrských začátcích dávali na středy a můstkově zapojené TWčka výstupní kondenzátory jen 400uF /2x200uF-70V paralelně a v bedně nebyly žádné výhybky/ místo jednoho či dvou giga a žádné podobné problémy jsme neměli, i když jsme to kolikrát ožralí jak dáni tavili do bezvědomí. Jako střeďáky jsme jako sopli používali neupravené ARO711, dvanáctipalcové erefťáky, případně co bylo po ruce, nepohrdli jsme ani 6xARE667. Dokud to někdo neprokopl, nic se tomu nikdy nestalo.