Myslím, že to byl L. Kantor, co si dovolil po 3. písničce utnout hraní a vypuknul pěkný monolog "[[:pane zvukař, já se chci slyšet:]] [[:ano, to je odposlech, ale ten vzadu:]] [[:pane zvukař, já se chci slyšet:]] [[:pane zvukař, to je ten druhý odposlech vzadu:]] [[:pane zvukař, já se chci slyšet:]] ano, to už je ten odposlech vpředu, ale ten dál ode mne, ten ne [[:pane zvukař, já se chci slyšet:]] .

Bohužel muzikanti se na pódiu nakonec nějak slyšeli, ale basy a části zpěvů se publikum dočkalo až na poslední 2 písničky. Ostuda a amatérismus....