tak já se těm bubeníkům nedivím - pokud někdo má "heavy" to jest tlusté činely, tak zbytek sady vůbec nemusí slyšet.-) A "kopák", který je naprosto zásadní, ten není sám o sobě slyšet nikdy, proto ho všichni bubeníci chtěj. Ono to s tím "tichým hraním" prostě nejde - co z těch bubnů potom leze zvukově za sr..ku? Stejně tak, když má kytarista "uškrcenej" lampovej aparát. Já na tu dynamiku u bicích nejsem - jeden můj kamarád, metalovej bubeník, to vystih': Jaká dynamika?!? Rockovej bubeník má znát jen tři druhy rány - strašnou, strašnější a nejstrašnější! - a já pak aspoň můžu nastavit gejty tak, aby se otvíraly jenom ránou na příslušnej buben, a nemusím se bát, že mi to tam začne nějakej šudlal hladit (jazzmani prominou).
Dvě LA212 ze stran a sub do zad jsme dávali Klaudovi Kryšpínovi a přišlo mi to jako nejlepší řešení - navíc ten bas "neproleze" skrz tělo bubeníka a nemá pak tendenci rozhoukávat kopák.
Možná kdybys dal bicmanovi za záda ty dva TTS12, že by to taky fungovalo... ale jde spíš o vibraci než o bas a proto bych volil tu 18".

Moje teorie je, že rock se prostě nemá hrát na malých podiích, protože tam nepatří, a taky to proto logicky nejde:-D

Když jsme dělali s T. SERVISEM Prodigy, měl za sebou klávesista vlastní monitor: 4 stacky d&b C4 a pod tím čtyři suby /což je zhruba jako 4stacky "velké" alphy a 4 S2.../ - docela slušný klubový PAčko tak do sálu pro 800-1000lidí. Holt každej to má hozený jinak...