Audiogram ukáže sluchový práh, za pozornost stojí i sklon křivky směrem ke vzrůstajícím kmitočtům. Na něco to neodpoví, na něco ano. Je to dobře zavedené relativně dostupné opakovatelné měření v kalibrovaném prostředí. Nemusí to být jediný způsob jak zjišťovat, zda slyšíme nad 20kHz, ale rozhodně bych ho nevypouštěl. Pokud slyším rozdíl v např. v hudbě do 20kHz a nad 20kHz, nemusí to ještě znamenat, že slyším nad 20kHz. I když statisticky věrohodně doložím, že signálová cesta s větším kmitočtovým rozsahem hraje jinak, nemusí to nutně znamenat, že slyším nad 20kHz. Pokud odřezávám signály nad 20kHz filtrem, musím zaručit, že ten filtr amplitudově ani fázově neovlivní signál pod 20kHz a to není vůbec jednoduché. Jinak nevyloučím, že ty rozdíly co vnímám nejsou v oblasti pod 20kHz. Lze čekat, že bez filtru to bude lepší, ale z úplně jiného důvodu, než že bych slyšel nad 20kHz. Signály nad 20kHz, které (řekněme) neslyším, mohou vytvářet intermodulační produkty, které už slyším, protože spadají do slyšitelného pásma. (Občas se něco obdobného využívá záměrně - interferencí dvou úzce směrových ultrazvukových signálů se generuje přesně lokalisovaný nízkofrequenční zvuk.) Opět je to případ kdy to, že slyším rozdíl, nemusí znamenat, že slyším nad 20kHz. Jsem samozřejmě pro dokonalou techniku i pro všechny možné pokusy s poslechem nad 20kHz. Jenom podotýkám, že to, že uslyšíme prokazatelný rozdíl vůbec nemusí znamenat, že slyšíme nad 20kHz. Z řady důvodů.