Utrhlo se to přesně v místě, které bylo nejvíc oslabené působením vysoké teploty (uprostřed nejtmavší části) a kdyby nejdřív ten laminát takhle nezničila teplota 300°C a víc, tak by se nemohl utrhnout (podobně by se neutrhnul, kdyby nešlo o reproduktor s velmi vysokým Bl, tedy převodem z el. proudu na sílu). Ten rovnoměrně spálený se neutrhl, ačkoli jeho hliníkové vinutí doslova teče (to je ta stříbrná skvrna uprostřed). Oba okraje se současně spálily nějakým signálem o kmitočtu, který v dané bedně nepotřebuje velký pohyb membrány, potom přišla ta "rána na buben". První fáze musela trvat dost dlouho, druhá se mohla několikrát opakovat, taky mohlo podobných cyklů proběhnout několik, než to materiál vzdal. Podobné zacházení by nevydržel žádný přístroj s elektrickým vinutím.