To Petr V: No Petře, ruku na srdce, před nějakým časem jsem byl účastníkem vystoupení kapely Sifon v Horažďovickém KD, která se zvučila výše nafoceným aparátem a dynamika, která se z předu vynořila v momentě kdy bubeník poprvé šlápl na kopák, mně na tu židli zas hodně rychle vrátila zpět :-)) Samozřejmně to myslím v dobrém. Už to tady jednou zaznělo. Bylo to jak když kopne kobyla :-)! Tož jsem se zas zvedl a nechal si příjemně masírovat břicho po zbitek večera. Já si koncert tenkrát opravdu užil a souhlasím s tím, že lidé podvědomě vnímají to co se parketem line. Ono potom když to jen za každou cenu řve na úkor toho, že člověku jednotlivé nástroje v uších splívaj v jednu velkou kouli, v které by ještě rád našel nějaký ten zpěv, to je přesně to co člověka z té židle nemá mnohdy důvod ani odlepit. Ještě že je ta chuť na pivo :-) Právě tam jsem pochopil, že rozdíly i v oné okresní lize mohou být dosti velké (ostatně stejně jako všude jinde). add koncert k. Doga: Právě tam mi tak trochu zamrzelo, že si takovouhle kapelu budu muset vychutnat na šesti kompaktech. (15 6,5 selenium ST322). Navzdory všemu se ale bigbítová tancovačka opravdu povedla, nic nepískalo, nic neshořelo, zvukař si stím konec koncům také poradil a lidé se uvolněni alkoholem bavili (stejně jako vždycky) a mi jsme uvolněně stavěli stany v půl třetí ráno pod rozvícenými světly našich aut na nějaké louce. Těch tyček bylo požehnaně :-)) Odnesli jsme si hezké zážitky a jsem rád, že to na plzeňsku bigbítem pořád žije. V poslední řadě ještě podotknu, že budu ještě radši, když třeba zas náhodou natrefím na akci zvučnou tvým aparátem, přeju hodně zdaru.