Když už jsme u toho zvuku na koncertech, minulej tejden jsem byl na jedné akci, kde se také střídali kapely různých žánrů. Aparáty celkem slušné v úrovni krajské ligy, ale... Nevím zda jsem již OUT a nebo je opravdu znakem amatérismu zběsilé používání subbasových a basových frekvencí bez ohledu na žánr? Jako kdyby neznalo mezí opojení z vlastního nového silného zařízení a hurá, perme to, co to dá! Vystřídalo se zde během třech dnů péáček a zvukařů několik. Že je potřeba u bigbítu, metalu apod., aby kopák opravdu kopal a posunoval sedačky postupně do zadní části amfáče, o tom není pochyb, zrovna tak leckdy u popíku. Ale aby duněním byla snaha zakrýt zkreslený zbytek pásma nahoru, aby z vystoupení folkové skupiny s rytmikou a bicími bylo subbasy (a občasným houkáním PA, kupodivu ne odposlechů) rozmazáno a koncert doslova ohlušen natolik, že bylo leckdy těžké rozeznat, kdo co hraje, to se mi již moc nezdá, ba i mě to docela sere. Nepatřím ke staré generaci, které duní cokoliv, co je novější, než reproduktorový sloup se Studiomixem, stále zvučím i bigbíťáky, ale tohle? Setkávám se s tím stále častěji u mladých kolegů a opravdu nevím, zčínám patřit v 37 letech do starého železa, protože nevím, co posluchač žádá?