To Aleš: Potvrzuju co píše Sendy, již v nějakém starším Elektoru z roku cca 1985 byl krátký článeček o tomto neduhu, který mají údajně na svědomí "parazitní" struktury uvnitř operačních zesilovačů. Údajně struktura operáku může spolu se substrátem tvořit v některém místě kombinaci přechodů podobnou tyristoru a je jen otázkou rozdílné rychlosti náběhu kladné a záporné větve napájecího napětí, že se taková struktura ocitne v podmínkách, kdy se "prorazí" a vede, což stabilík vyhodnotí jako zkrat a vypne, zvláště obsahuje-li přístroj operáky typu NE5532, NE5534. Jelikož se tyto stavy objevují náhodně, byla uvedena doporučená úprava napájecích větví, jak píše Sendy: vrazit od zdroje dvě diody 1N400x, každá v závěrném směru mezi příslušnou napájecí větev a zem. Tento fígl používám automaticky v každém svém bastlu, kde to není v jiných zařízeních - doplňuju. Neříkám, že je to všelék, ale níže popsané potíže už léta neznám. Při stavbě crossoveru ála FSN1269 z EZK, který doznal nějakých úprav, jsem použil i tamní stavebnici zdroje, založenou na klasice: Zenerka plus násobič kapacity, v mém případě s Darlingtonem. Náběh zdroje je plynulý, žádné hrůzostrašné lupance při zapnutí/vypnutí. Doplněno na výstupu výše uvedenými diodami - jistota je kuloment. Nikdy žádný problém se šlusem napájecí větve při zapnutí... Zpožďovacích relátek na výstupech v tomto případě netřeba. I když samozřejmě dodržuju postup a konce zapínám poslední, nikdy nelze zaručit, že nevypadne či nenaběhne napájení výhybky nějakým nedopatřením při zapnutých a zesílených koncích, takže plynule nabíhající zdroj spolehlivě zabrání zbytečné ostudě.