To Jarda: To já pamatuju horší komančovské "trapárny". V našich končinách se dědci zmohli počátkem osmdesátých let tak akorát na kontrolu "pořádku" coby pomocníci stráže Veřejné bezpečnosti, hluk hodnotili maximálně vlastníma ušima, neb byli vlastně orgán celou vahou své "osobnosti". Když se ale jeden z nich pohyboval se svými kolegy v areálu stadiónu v domácích papučích (!!!), klasicky s baterkou v ruce (na svícení do občanských průkazů), byla tím jeho autorita totálně odvařená a smích kontrolovaných osob by asi stejně strhal kdejaký přinesený hlukoměr...