Doslovně vzato, cívka se nechladí středama, ale přenosem tepla na pólový nástavec a cirkulací vzduchu způsobenou pohybem cívky (a spideru). Na 400 Hz je i při příkonu 400W výchylka minimální a cirkulace vzduchu mizivá. Přenos tepla na pölový nástavec je při přesahu 2,7mm na obě strany příznivější, než při přesahu 4,8mm (Delta 15LF). Pojmu "stabilita vejšek a středů" nějak nerozumím a termín "dynamický" je asi nejzneužívanější technický výraz ve zvukařské branži. Větší plocha = lepší citlivost, jenže EM151 má na 40-50 Hz mizernou citlivost. Na basech si pomůžeš asi tak, jako kdybys připřáhl tažného psa do volského spřežení. Budeš-li do EM151 posílat srovnatelný výkon, jako do subu, tak na 63 Hz se tomu psovi uvaří krev a na 39 Hz mu utrhneš hlavu od těla.. Můžeš si pomoci někde mezi 90 a 100 Hz, možná to bude "dynamický", ale basy to moc nejsou. Taky to může se zvukem na těchhle kmitočtech a ještě trochu výš pěkně zacvičit a občas něco i sežrat. A pokaždé to bude trochu jinak, podle toho, jaký typ subwooferů použiješ, jak daleko budou suby od dvoupásmovek a jaký je typ a mezní kmitočet vyhýbky pro subwoofer. Citlivější reprák s lepším přenosem středů se dá udělat, když slevím z přenosu basů. Abych udělal lepší basák, musím zase obětovat citlivost a obvykle i chování na středech. Konstruktér a provozovatel beden celkem snadno může dosáhnout lepších výsledků, když správně aplikuje princip dělby práce. Stačí chtít po věcech to, co umí dobře a nechtít to, co umí špatně a umět poznat, kde je hranice mezi jedním a druhým. A to platí i v jiných oblastech lidského života.