Jestli v tuto večerní hodinu počítám a zaokrouhluji správně, tak EM151 osazená Deltou 15 bude mít maximální výchylku (nejlepší chlazení cívky) někde kolem 95 Hz. Na 80 a 120 Hz bude výchylka zhruba kolem 75% hodnoty na 95 Hz. Minimální výchylka (největší risiko spálení cívky, nejmenší risiko poškození velkou výchylkou) bude kolem 63 Hz (zhruba 20% výchylky na 95 Hz), pod tímto kmitočtem výchylka prudce stoupá. Kolem 49 Hz je výchylka stejná jako na 95 Hz, na 39 Hz je výchylka již dvojnásobná oproti hodnotě na 95 Hz. Výchylky jsou porovnávány pro různé kmitočty při stejném příkonu. Citlivost bedny pod 100 Hz prudce klesá, pod 80-70 Hz bych s EM151 primárně nepočítal. Čísla vychází z tabulkových hodnot TSP, od Hubertových měření se to zas až tak moc neliší. Odvoďte si z toho, nakolik je z hlediska spolehlivosti vhodné provozovat EM151 fullrange včetně pásma současně jdoucího do subwooferu, případně pod přibližně jakým kmitočtem by mohlo být vhodné odříznout z EM151 basy. A hlavně proč. Mně z toho vyplývá, že Hubert tu bednu navrhl opravdu dobře. Pamatoval na to, aby se při správném použití a odvyhýbkování dalo i z levného repráku vytáhnout co nejvíc - a přitom bezpečně. Bezpečněji, než ze silnějšího repráku v nevhodné bedně, v nevhodně koncipované návaznosti na subwoofer a s nevhodně zvolenou/vypuštěnou vyhýbkou. Akustickou stranu věci jsem zde neuvažoval. Nekorektním řešením si mohu pomoci na některých kmitočtech při současném zhoršení chování na kmitočtech jiných korunovaném zhoršením spolehlivosti středobasového reproduktoru.