2 Ferda: Zvuk přijde od každého zdroje v jinou dobu (pokud nejsi přesně uprostřed). Opačně vzato, v daný okamžik nebude mít zvuk z obou zdrojů stejnou hodnotu okamžité amplitudy (včetně polarity) - ve výsledku se to všelijak sečte nebo odečte, bude se to lišit pro různá poslechová místa a různé kmitočty. Větší časový rozdíl se projeví jako nepříjemné echo.
Pomůžu si, pokud omezím to, že slyším tentýž zvuk z více míst (s různým časovým zpožděním)
- Zdroje umístit a namířít tak, aby se vyzařovací charakteristiky nepřekrývaly. U basů to míření moc nejde, zato dobře funguje umístění více beden blízko sebe.
- Zajistit aby zdroje nehrály stejný zvuk - to je ten crossover. Nevyřeší se tak všecko, ale řadu problémů omezím na úzké pásmo kolem dělicího kmitočtu, kde hrají oba repráky. U beden kus od sebe to funguje samozřejmě jen mezi subem a širokopásmovým signálem (mezi středy a a výškami to takhle funguje v každé reprobedně). Ucho se dá trochu oblafnout, zejména, když do subů pustím jen basové nástroje.
- Delay to může spravit jen pro některá místa, jinde to může třeba ještě zhoršit. Jedním z kritérií pro rozmístění reproduktorů je, na kolik to je srovnatelné zpožďovací linkou.
Jasný je, že (obvykle) čím blíž jsou repráky, tím líp. Dál to bude řada vzájemně provázaných kompromisů. Minimálně 24dB/oct., to by mohlo celkem stačit. Strmější vyhýbky zase můžou mít jiné problémy. ¨Dělíci kmitočet mi taky může diktovat stav aparatury. Čím výš půjdu s dělícím kmitočtem, tím víc vyždímám ze satelitů. Potřebuju je ždímat? Třeba jsou problémy se zpožděním menší, než problémy s nedostatečnými vršky.
Atd. Je to jenom nástin přístupu k problematice (převážně typu sub daleko od satelitů). Kdybych měl být konkrétnější a úplnější, tak to píšu ještě v únoru.