Forum
prodance: kdy bude dostupná Rcf art 310a, jde mi o akci na ní.
Děkuji zahy
RCF ART 310-A MKIII bude znovu dostupná koncem měsíce října. Doporučuji si udělat objednávku co nejdříve, jelikož zájem je opravdu veliký a rezervační fronta dlouhá.
Odpor, poddajnost, plocha, hmotnost - proč to rozlišovat, když je to jedno, že?
B.I.L = m.a
Frev (jakože vratná síla závěsu)=Cms.X
Fs = 1/(2.PI.sqrt(Cms.Mms))
Zrychlení je tudíž nad rezonancí (která je dána poddajností a hmotností) jen velmi málo závislé na podadjnosti závěsu. Jeho odpor (=mechanické ztráty) je zahrnut v činné složce impedance repra. Ostatní si zkus nastudovat, obohatí tě to. Já nekritizuju horny nebo LAB12 nebo tak, ale tak nějak mě od přírody irituje šíření pověr - rychlost, vliv závěsu atd...
No to bych neřekl že hmotnost kmitacího sistému obsahuje i faktory jako odpor zevěšení. Nebo by mě zajímalo jakým způsobem. To zavěšení má určitě vliv až jen když porovnám 12tbx100 co má bl vysoké s tou labinou, tak je lab přesnější a zvukové rychlejší.
Tady už je to jako v politice, handycap je vydáván za výhodu atd.... Místnost z tenkého ytongu znamená, že stěny jsou lehké a tedy průzvučné. A co jest průzvučné, těžko zároveň vrací zvuk ve velké míře zpět. OBZVLÁŠTĚ NA BASECH. Ad vliv poddajnosti na "rychlost" - tak jako poddajnost se projevuje pod rezonančním kmitočtem a tam ještě na výchylce, ne na zrychlení. Nad ním se cívka pere s hmostností. A ta hmotnost v sobě již jaksi reprezentuje plochu membrány (i závěsu). Tudíž v podílu BL k mms je to již obsažené...
Ahoj ve spolek,
zhruba pred dvema lety jsem nasel nejakeho vyrobce skeletu z SK, ktery vyrabel presne to co jsem potreboval. Bohuzel z toho tehdy seslo a ted to nemuzu ani za .... najit. Nevedel by tu nekdo?
Zadani bylo: maly odposlechovy box pro 12" (pd12-150) a hornu A9090
Svatá pravda.
Na doma to naštěstí nejni. A stejně bych to asi řešil nějakým molitanovým obkladem a basovými pastmi.
Mnohem zajímavější je parametr EBP. I tak ale neobsahuje zdaleka všechno. Je tam tolik faktorů, že se nevyplatí na to dělat univerzální vzoreček. nevede to nikam. Reproduktor v tom řetězci ještě nemá poslední slovo. Přestože je to akční člen na konci řetězce. A když proberem všechny detaily, tak to nakonec práskneš do místnosti stavěné z tenkého Ytongu, a budeš mít ozvěnu klidně celou vteřinu, s trochou nábiyku 200ms. Prostě hnůj.
Podle BL a mms to taky nemůžeš úplně brát. Záleží taky dost na poddajnosti závěsu. Labina má zavěšení dost měkký a 18" maj velkou plochu závěsu a jde s nimi hůře hýbat. Motor s tím má větší práci.
Tu rychlost LAB12 jsem si nevymyslel jen já.
S tapped hornami jsem si hrál už před několika lety, není na tom nic světaborného. V interierech jsou s tím problémy jako s ostatními hornami, tam se mi osvědčila až hybridní horna (krátká horna kombinovaná s bassreflexem). Nicméně zvukově prostě není nad kvalitní přímovyzařující basovku.
Na Lab12 není nic "rychlého". Akcelerační faktor (Bl/mms) je u Lab12 nižší než u naprosté většiny 18".
Hlavně že jsem spokojen, oproti BR. co jsem používal je to posun vpřed.
Taky jsem zvučil pár HIP-HOPů a nad tímhle budou kroutit hlavou.
Jenže posunutí o 5 ms není to samé, jako trvání impulzní odezvy. To znamená jen to, že cokoliv zahraje reproduktor, se na nízkých frekvencích protáhne o těch 5 ms. Jinak přechodová odezva např. BR bedny laděné na 45 Hz si své odezní za cca 20-25 ms (měření, co mám zrovna po ruce), zatímco například takový vhodný model BR subu (filtry HP 6. řádu 43 Hz a LP 4. řádu na 100 Hz) si svoje odehraje za pohých 16 ms (-30 dB na ETC). Takže těch 5 ms znamená skutečně nemalé prodloužení, navíc ta dlouhá roura je sama o sobě rezonátor, který rozhodně není přizpůsobený a tedy sám o sobě bude doznívat. Tudíž jako vzor ideálních tranzient bych to jako nedával.... nic víc ani nic míň
Kdy budou skladem RCF ART 905-AS ?,díky.
5ms na basech, kde je to potřeba, není nic šíleného. Za jak dlouho myslíte, že se rozhoupe a zastaví rezonance bassreflexu?
Nicméně s tou rychlostí bych Lukáši trošku brzdil. Jsou věci....
To sice ano ale lab12 je reproduktor známí tím že je poměrně rychlý.
F = m.a
F = B.I.L
a = F/m = B.I.L/m
a/I = B.L/m [m/s/A; T, m/kg]
Pro celkovou rychlost (nebo zrychlení v závislosti na proudu) je tedy podstatný podíl silového faktoru ku hmostnosti, kde velký reprák může klidně překonat malý, záleží na konstrukci...
Hustej, pevnej a rychlej bas, zatímco kardia ho nemaj? A jak té rychlosti napomáhá sčítání sinálu sám se sebou, zpožděným o cca 5 ms a s opačnou polaritou? Od kdy se přičtení nemálo posunutého signálu projeví jako fakt dorbý tranzienty? U klasickýho kardia je zpoždění zhruba poloviční..