Je-li celkový odstup rušivých napětí (v ENG návodech SNR), vztažený k plnému sinusovému výkonu lepší, nežli asi -100dB/lin, případně asi -105dB/A, pak by se mohlo zdát zbytečné, uvádět jej. Ale patřilo a mělo by patřit k dobrému tónu, zvyku i serióznosti renomovaných výrobců, tento parametr uvést, jakkoli je dobrý a jakkoli mnozí mladí kroutiči ani netuší, co znamená. To není nic proti mladým kroutičům obecně, to upozorňuju.
Při neuvedení odstupu si pak (lehce zvědavý, technicky zdatný zájemce) může myslet cokoli. U laciných výrobků může mít zájemce podezření, že v rámci láce bylo "zjednodušeno" odrušení, použity horší OZ ve vstupní části/filtrech, nebo to může ukazovat i na nepovedenou vnitřní konstrukci z hlediska zemí.
Případů s tím posledním důvodem, bylo v minulosti mnoho.
Mnohem důležitější jsou (pro hodně technicky zaměřené zvukaře) údaje o celkovém harmonickém zkreslení (THD) při výkonu -1dB pod limitací, nevylhaný údaj o rychlosti přeběhu (SR), vnitřním odporu zesilovače, jehož převrácená hodnota tvoří důležitý parametr DF, činitel tlumení zátěže.
Já sám bych navíc uvítal i pár parametrů navíc:
Čas ve stovkách milisekund až sekund, po který je daný zesilovač schopen dodat plný, výrobcem deklarovaný sinusový výkon, než dojde k jeho citelnému omezení kvůli chlazení, zatížení zdroje i sítě.
Přístroj s udaným výkonem 2x2.200W, může jen těžko dodávat plný výkon bez omezení, je-li napájen 1F přívodem 16A.
Pak mě též zajímá odrušení, resp. logaritmicky vyjádřený odstup parazitních produktů zdroje/koncových stupňů, pronikající do sítě či do výstupů - u přístrojů, které jsou opatřeny spínanými zdroji, či jsou "spínané" komplet - což je dnes v touringu asi většina. Dřív tomu tak nebylo, ale toto řešení (spínaný zdroj i konce) je dnes výrobně levnější, než kombinace s analogem, ačkoli ceny tomu nenasvědčují.
Kacířská otázka:
Kolik z Vás, používá na středech a hlavně výškách, raději dobrý a rychlý AB konce, nežli konce v H třídě, či spínané? :D
Pardon za špalek :D